____________________________________________________________
Duben, ještě tam budem - ale už je krásně!!
____________________________________________________________
____________________________________________________________
Na co jsem si vzpomněla....
____________________________________________________________
Vzpomněla jsem si, jak dlouho mi trvalo, než jsem pochopila na stážích
v Packách, co vlastně po mě chtějí, když říkají "dovnitř plec".
Jezdila jsem stále dokola a nedokázala jsem udělat co chtěli.
Dělala jsem plec, jak jsem byla zvyklá a oni nic neviděli.(??? )
Když jsem pochopila, co vlastně - bylo pro nás nemožné to udělat.
Později mi p. Catherine a JVG vysvětlili, že to co já považuji za plec,
nemá pro koně žádný gymnastický význam.
A že existuje spoustu nuancí, které můžeme používat a využívat.
Podobné to bylo i s dovnitř plec na kruhu - a já se dozvěděla,
že tato gymnastika je v knihách už někde od šestnáctého století.
Že vy tohle všechno znáte? Pak buďte jedině rádi.
Je jen dobře, že začínáme znát tohle všechno, že máme někoho,
kdo nám to dokáže vysvětlit a že si můžeme vybrat ty správné knihy.
Považuji za nesmírně důležité, vědět a chápat, proč ten který "cvik" dělám,
co tím chci dokázat, co mému koni přinese.
Každá z "figur" má přesný význam a používá se pro konkrétní účel.
(To, že se předvede pánům v budkách, nebo že je požadována v úloze,
je až na posledním místě).
Někdy je to shromáždění, jindy uvolnění, zisk prostoru, nebo přesnost
a kontrola. (A dál a dál).
____________________________________________________________
Každou lekci začínám uvolněním a hledáním stabilního kontaktu.
Koně nechám klusat s delším krkem. Někdy, když se nechce soustředit na mě,
začnu hned ustupovat a dělat plec, abych ho na sebe lépe soustředila
a nekoukal na hlouposti. Dobrým cvikem na uvolnění je kontra dovnitř plec
v lehkém klusu, s dlouhým krkem, protože stěna mi pomáhá koně držet.
(Doma na videu vidím, že Eltík spěchá, je příliš rychlý, jako vlak, který valí
dopředu -byť aktivně a odzadu - takže příště to zkusíme o něco pomaleji).
Pokud se všechno daří a mám kontakt stejný na obou otěžích, koník zůstává
pěkně nízko a kulatě, zaskočím na obě ruce do cvalu. Hlídám, aby při přechodu
zpět do klusu zůstal kulatý a lehký - aby nespadl na předek a netlačil do ruky.
Jsem asi v půli lekce, takže ho pouštím uvolněného nosem na zem.
Po krátkém oddechu ho beru do normální pozice, ale ne příliš vysoko, snažím
se hlídat správnou kulatost. Mouchy dnes žerou jako pirani a já se proklínám,
že jsem ho nenamazala...nestačí, že řešíme, (resp. se snažíme neřešit),
děcka na můstku, co tam mlátí hokejkama do všeho - ještě mele hlavou
po mouchách a když přejdu do kroku, jsme doslova obsypaní.
Hlídám si čas, jezdím tak 25 - 35 minut - je to opravdu ještě zelené mimino.
V týdnu jdeme pod sedlo 4x, maximálně 5x, ale to pak máme s procházkou :-)
____________________________________________________________
(Video mi zas ukázalo, že když řeším zlobení, nebo koukání, příliš ho přistavuji,
takže i na to musím dát v příští lekci pozor.
A zrovna tak na svůj sed - opět se vidím, že na levou ruku nesedím vždy dobře
a korektně: Plece koně = moje ramena. Lokty víc k tělu a když je kůň dobře,
tak ruce víc k sobě. Hlavně ve cvalu sedím příliš lehce, dopředu - musím
si sednout lépe, ramena posunout dozadu a nehýbat s nimi :-((
Před plecí a ustupováním musím lépe všechno připravit - koně i sebe korektně
sestavit, protože ve cviku už je pozdě...
Chtít méně - půjde to lépe...ne tak křečovitě, ne tak moc...
Ach jo, pořád jako začátečník...proč, když to vím, proč to neudělám hned?
To prostě nechápu.
____________________________________________________________
____________________________________________________________
